Historie tohoto tzv. "Schwarzenberského vierkantelu" Dvorce (uzavřený čtyřboký statek s dvorem uprostřed) následuje dějiny příhraničního města Třeboň (do 19. stol. také německy zvané Wittingau) a jeho historické zvraty. Nejstarší zmínka o usedlosti Dvorce pochází již z roku 1368, kdy je zde uvedeno sídlo vladyky Viléma Putzska von Dworetz. Roku 1401 se stávají majetkem třeboňského kláštera, aby se pak, na počátku 16. století staly součástí obrovské jihočeské domény Rožmberků, významných renesančních šlechticů, sídlících na Českém Krumlově a později i v Třeboni. Za jejich držení však schvátil statek obrovský požár a veškeré stavby lehly popelem. Po celkové obnově se usedlost dostala opět do správy kláštera v Třeboni a Zwettlu, od kterého ji konečně pak odkoupila v devatenáctém století další významná šlechtická rodina - Schwarzenbergové, a to jejich hlubocká větev. Jejich stavební úpravy se staly rozhodujícími pro dnešní podobu statku (viz kovová konstrukce věžičky nad hlavním vjezdem, nesoucí, vedle neogotických linií odkazujících na styl přestavby zámku Hluboká, také součást rodového znaku - havrana klovajícího do hlavy Turka jakožto vyznamenání za pomoc císaři ve válce). Po této éře však přišla roku 1920 1. pozemková reforma, kdy se majitelem stal stát a zkáza Dvorců mohla začít…